wz



Památky v okolí

   Kopidlno
  Renesanční zámek - Postaven po roce 1533 za Haugviců z Biskupic na místě tvrze připomínané rokem 1322. Rozšířen a upraven počátkem 17. století a roku 1674 za Šliků, východní arkáda přestavěna pseudorenesančně v letech 1875 - 1876.
   Trojkřídlý, dvoupatrový, čtvrtou stranu tvoří patrová novorenesanční arkáda. Bosovaný vstupní portál s erbem Šliků, v nádvoří přízemní arkády. V přízemí renesanční a barokní klenby, ve 2. patře renesanční portál. Anglický park, se zahradnictvím a s novobarokním palmovým skleníkem z roku 1894. Před zámkem socha Úrody z roku 1956, v parku další drobné architektonické doplňky. V zámeckém vězení roku 1728 byl vězněn před popravou Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
  Barokní kostel z r. 1705.
 

   Luštěnice
  Pozdně barokní zámek - Postaven kolem roku 1760, kdy byl v majetku Scherzerů z Kleinmühle, na místě tvrze při kostele sv. Martina, původně gotického, pozdně zbarokizovaného. Trojkřídlý patrový objekt na půdoryse U. Na hlavní západní fasádě dvoupatrové rizality, střední trojosý, nárožní jednoosé. Mansardové střechy s vikýři.
  Kostel barokní z r. 1739.
 

   Libáň
   Renesanční zámek - Původně výstavná tvrz, postavená ve 2. polovině 14. století Arnoštem ze Staré a jeho vnukem Smilem zvaným Flaškou z Pardubic. V letech 1571 - 1573 rozšířena Jiřím Pruskovským z Pruskova v renesanční zámek. Od 2. poloviny 19. století zcela opuštěn.
   Dvoupatrový, čtyřkřídlý, západní křídlo tvoří původní tvrz s profilovaným lomeným portálem a okny na nádvorní straně. Renesanční okna jsou zčásti sdružená, v části nádvoří přízemní bosované arkády. Na jižním průčelí bosovaný hlavní portál, v jeho nástavci nápis se jmény stavebníků a erb Šliků. V gotické části původní sklepy a portály v přízemí. Přízemí renesanční části klenuto křížově a valeně, na schodišti portály, v sálech pater krby.
   Zámecký kostel - gotický ze 3. čtvrtiny 14. století, sklenutý křížovou žebrovou klenbou, s výjimečným zařízením z doby kolem roku 1600. Bývalé hospodářské budovy původně renesanční, později upravené. Na jižním průčelí bosovaný vstupní portál s erbem Pruskovských a nápisem z roku 1573 a bohatá sgrafitová výzdoba (figurální výjevy s biblickými motivy,medailony aj.).
   Původně gotický kostel byl v 18. století barokizován, nástropní malby z r. 1757.
Na náměstí Husův pomník z r. 1925. Při silnici k Psinicím zděný sloup s křížem, na bývalém popravišti.
 

   Milíčeves
   Zámek - Postaven asi na místě tvrze ze 14. století v letech 1677 - 1678 jičínskými
jezuity snad podle návrhu C. Luraga, roku 1841 upraven empírově.
   Téměř čtvercový, dvoupatrový, na jižním a severním průčelí věžovitý rizalit s balustrovou atikou. Jemně modelovaná empírová fasáda s toskánskými pilastry,
ve štítech nízké sedlové střechy alianční znaky. V přízemí zrcadlové a neckové
klenby, v bývalou kapli zrcadlová klenba s malbami a pozoruhodnými štukaturami
s výjevy ze svatováclavské legendy, patrně od italského umělce. Sklepy sklenuty
valeně s lunetami. Zámek leží v rozlehlém anglickém parku.
 

   Jičíněves
   Barokní zámek - Postaven byl v letech 1715 - 1717 hrabětem Františkem Josefem Šlikem.
   Čtvercový, třípatrový, s mansardovou střechou s vížkou a ploše členěnými fasádami, vrcholícími trojúhelníkovými štíty. Na západě přistavěna kaple, na severním a jižním průčelí portál, nesený toskánskými sloupy. V přízemí a bývalé kapli plackové a valené klenby. Přízemní hospodářské budovy vytvářejí před jižním průčelím čestný dvůr. Anglický park.
 

   Vysoké Veselí
   Zámek - Původně tvrz z 1. polovině 14. století, na jejím místě postaven renesanční zámek, přestavěný barokně roku 1715, empírově v 19. století.
   Patrový, obdélný, s hladkou novodobou fasádou, na hlavním průčelí rojúhelníkový
štít s bohatou barokní kartuší s erby. V terase sz. od zámku zazděna pamětní deska z roku 1586 s nápisy, erby stavebníků Jana Bořka Dohalského z Dohalic a manželky Barbory ze Solopysk a delfíny po stranách. Přízemí je sklenuto většinou plackami do pasů.
 

   Křinec - místo dávno osídlené, hlavně v 5-3. století př. n.l. rozmach asi v 17.st.
   Barokní zámek - Raně barokní stavba pochází z let 1649 - 1660 za hraběte Augusta Pavla Morzina (dílo C. Luraga?) upravená koncem 17. a po polovině 18. století (z této úpravy zachována freska V. Kramolína v sále).
   Trojkřídlý dvoupatrový objekt, k němuž na sv. přiléhá rozsáhlý hospodářský dvůr.
Hlavní vstupní portál raně barokní s latinským nápisem o založení zámku a s
polychromovanými erby Morzinů. V 1. patře velký sál, procházející dvěma patry.
Před zámkem v parku socha Herkula (?), anglický park.(archív Národního muzea)
   Zbytky zámečku - Kunsberk. Kopec byl slovanským hradištěm obklopeným hlubokým příkopem a valem. Na hradišti byla postavena tvrz, přestavěná roku 1450 na hrad, který zpustl v 16. století. V letech 1659 - 1680 postaven osmiboký zámeček, obklopený gloriety, besídkami a visutými verandami v korunách lip. Zbořeno v roce 1891. Nepatrné zbytky cihlových zdí ze zámečku a polozasypané sklepy z hradu; mohutné lípy.
   Kostel barokní z první poloviny 17. století.
Na mostě čtyři sochy živlů z 1. poloviny 18. stol. z Braunovy sochařské školy.
 

   Dymokury  -  Místo starého osídlení, v historické době první zmínka z r. 1249.
   Kostel barokní z r. 1723, věž z r. 1760.
   Barokní zámek - Vznikl na místě tvrze, připomínané okolo roku 1300. Postaven renesančně v letech 1615-1618, ale v dnešní podobě byl stavěn od roku 1660.
   Upraven v roce 1786 a 1871. Kolem zámku hopsodářské budovy z 18. a 19. století. Trojkřídlá patrová stavba, v přízemí do nádvoří arkády. V jižním křídle
kaple, kde bývala pozdně goticky malovaná archa z doby kolem roku 1500.
 
 

   Loučeň
   Barokní zámek - Zámek postavil roku 1704 zřejmě F. M. Kaňka na místě tvrze (původní připomínána rokem 1223, v 16. století byla znovu postavena). Upraven ve 2. čtvrtině 18. století F. I. Préem. Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1710 - 1713 je rovněž dílem Kaňkovým.
   Trojkřídlá patrová budova na půdoryse U. V části východního křídla zámecký kostel. Před jižním průčelím terasa (přístupná) - daleký výhled do údolí Labe a dále až k Českému Brodu. Nedávno renovován. Zachována štuková výzdoba z poloviny 18. století, rokokové schodiště a původní zařízení zámeckého kostela.V parku barokní plastiky asi z roku 1700, tzv. Švýcarský dům - hrázděná patrová budova s režnou cihelnou vyzdívkou, 2 rybníky a 113 druhů vzácných cizokrajných dřevin.
 

   Mcely
   Barokní zámek - Budova na půdorysu T byla postavena roku 1698 hrabětem Oktaviánem z Valdštejna, přestavěna po polovině 19. století, 1 křídlo zbořeno roku 1938. Delší křídlo jednopatrové se střešní vížkou, kratší třípatrové s trojúhelníkovými štíty ohraničujícími sedlovou střechu.
 

   Dobrovice
   Renesanční zámek- Postaven Jindřichem z Valdštejna roku 1558, dokončen roku 1578 jako čtyřkřídlý, s nárožními věžemi a arkádovým nádvořím. V majetku Valdštejnů do roku 1756. Zámek roku 1831 za Karla- Taxise přestavěn na první velký cukrovar v Čechách a jeho podstatná část (severní a části západního a východního křídla) zbořena.
   Trojkřídlá patrová budova se zazděnými dvorními arkádami, k níž vede přes příkop obloukový most k bosovanému renesančnímu jižnímu portálu se znakem. Při jz. nároží třípatrová hranolová věž s hodinami a cibulovitou bání s lucernou.
 

   Domousnice
   Pozdně barokní zámek - Postaven roku 1740 na místě vladycké tvrze Karla Harase z Bosyně. Nejvýznamějším majitelem byl královský rada a hejtman mladoboleslavského kraje Václav Jiří Rašín z Rýzmburka. Novodobým majitelem byl poslanec rakouského Říšského sněmu, český politik Jindřich Maštálka.
   Dvoukřídlá patrová budova na půdorysu L se středním rizalitem s mansardovou střechou a vížkou. Na fasádě starší části mohutné opěrné pilíře. Zachována cenná interiérová zařízení (krby, nástěnné obrazy, schodiště) a bohatě zdobené stropy. V roce 1911 zde v létě pobývala česká operní umělkyně Ema Destinová.
 

   Dětenice
   Barokní zámek - Renesanční zámek z konce 16. století, zbudovaný Bohuslavem Křineckým z Ronova, přestavěný v letech 1762 - 1765 pozdně barokně stavitelem Z. Fiegertem pro hraběte Jana Kristiána Clam-Gallase.
   Dvoupatrový, čtvercový, s věží při jihozápadním nároží; silueta členěna 3. souběžnými střechami. Výrazná pozdně barokní fasáda, před východním průčelím potrikus. Přízemí klenuté, v hale pamětní desky s erby (před rokem 1600 a 1881). Patra středního traktu prostupuje schodišťová hala s ochozem a velký sál s pruskou
klenbou, nesenou koutovými pilastry. V sále ornamentální nástropní malba. Rozlehlý
anglický park. Před zámkem bývalá kašna se sousoším Kentaura s nymfou od F. Rouse (kolem roku 1860); soubor soch z 18. a 19. století zejména kolem zámku.



(c) 2011 Rozdalovice.wz.cz, rozdalovice.wz seznam.cz


FACEBOOK