Okres Nymburk je nejníže položený okres středních Čech, neboť značná část
jeho plochy leží pod vrstevnicí 200 m n.m. (nejnižším bodem je hladina
Labe u Byšiček = 172 m n.m.) a nadmořská výška nikde nepřesahuje 300 m
n.m. (nejvyšším bodem je vrch Na kostele poblíž Chroustova = 298 m n.m.)
Vzhledem k nadmořské výšce je okres místem s velmi teplým
podnebím (průměrná roční teplota dosahuje 8,5 - 9° C) a množstvím srážek
650 mm/rok patří k sušším oblastem Čech.
Geomorfologicky
patří větší část okresu k Nymburské kotlině. Její plochý reliéf, modelovaný
nejdříve druhohorním mořem a později hlavně říčními toky, oživují tzv.
svědecké vrchy. Ne severu a východě lemuje kotlinu výraznou hranou okraj
vyššího stupně křídové tabule (Loučeňsko, Rožďalovicko). Zvláštními útvary,
které stojí za zmínku, jsou písečné přesypy.
Velká
část okresu je dnes bezlesá. V labské nivě se místy dochovaly lužní lesy
(u Kostomlat, Libice n.Cidlinou, Byšiček). Na písečných půdách (okolí Píst,
Pňova) jsou nyní borové monokultury. Na okrajích kotliny se zachovaly teplomilné
doubravy. Větší lesní komplexy, hlavně smíšených lesů, nalezneme na Loučeňsku,
Rožďalovicku, Kersku, u Žehuně, na západ od Lysé nad Labem. Typický "ruské"
březové háje zdobí oblast Milovic (že by pozůstatek doby minulé?). Drobné
remízky poskytující alespoň částečnou ochranu zvěři najdeme téměř všude.
Říční
sít okresu se v minulosti lišila od dnešní. Rekonstrukci staré říční sítě
provádíme na základě studia říčních teras, které jsou dnes značně vzdáleny
od současného toku. Je známo, že Cidlina ústila do Labe mezi Chlumcem a
Bydžovem, Jizera tekla k Loučeni a odtud se uhýbala k jihozápadu. Labe
teklo mezi Pečkami a Plaňany a odtud k Poříčanům. Hlavním, nejmohutnějším
a nejvodnatějším říčním tokem je Labe s přítoky Cidlinou, Výrovkou, Mrlinou,
Vlkavou a dalšími. K vodní síti patří rovněž Sánský kanál, který v minulosti
sloužil k napájení obrovské soustavy rybníků.
Cenné pozůstatky
původního rázu krajiny či jiné zvláštnosti jsou předmětem ochrany. Na území
okresu bylo vyhlášeno několik lokalit jako přírodní rezervace či přírodní
památky (a mnoho dalších by si zasloužilo ochranu).
Řeka Mrlina protékající Rožďalovicemi
pramení u Příchvoje (jihovýchodně od Sobotky) v nadmořské výšce 360 m n.m.,
protéká Kopidlnem, Rožďalovicemi, Křincem, v Nymburce (183 m n.m.) se vlévá do Labe.
Její vodní tok je od Křince hluboce zapuštěn mezi umělé valy, neboť při povodních
by nic nebránilo velkému rozlití do okolí. Umělé vyústění jejího toku pod nymburský jez
umožnilo vysušit Poděbradská blata.
Přítoky řeky jsou Blatnice, Ronovský potok,
Štítarský potok, Hasinský potok. Délka toku je 52 km a velikost povodí 642 km2.