Rožďalovice

Rodáci a přátelé

Málokteré místo vzhledem ke své velikosti se může pochlubit takovým počtem významných osobností, které se zde narodily nebo nějaký čas působily, jako právě nevelké Rožd'alovice. Dvě z nich mají celostátní, ba světovou proslulost: Jiří Melantrich a Gustav Adolf Lindner.

Rožďalovský Václav - Narozen ok. r. 1490 v Rožďalovicích, zemřel morem 20. 9. 1520 v Praze, theolog kališnický. Studoval na universitě pražské, kde dosáhl r. 1513 stupně bakalářského a r. 1515 mistrovského. Přednášel pak na universitě, stal se proboštem kolleje Karlovy; r. 1519 vchází ve styk s Lutherem a píše mu list, kde mu blahopřeje k jeho dílu a pozdravuje jej jako následníka Husova. Pro své lutheránské smýšlení byl také spolu s jinými r. 1524 od strany Paškovi vypuzen z Prahy.
List jeho k Lutherovi otiskuje Goll v ČČM. 1882, 70. Srv. Jireček, Rukověť II.

   Jiří Melantrich Rožďalovický z Aventina - arciknihtlačitel český. Narozen 1511 v Rožďalovicích, studoval na praž. universitě humanitní vědy a vykonal zkoušku bakalářskou. Zápis o ní jmenuje ho Georgius Niger Rožďaluius. Původně se tedy jmenoval Černý.
   Pobyl pak na universitě ve Witenberku. Na radu krajana Zikmunda Hrubáho vstoupil do největší té doby tiskárny Frobeniovy v Basileji, kde se nejen technicky vzdělal, ale osvojil s i i způsoby nakladatelského podnikání.
   Vrátil se do Prahy a pracuje v tiskárně Bartoloměje Netolického, kterou 1552 koupil a pozvedl tak, že patřila k nejlepším v Evropě. Požívaje přízně císaře Ferninanda, dostává různé výsady tiskařské a vydavatelské, např. výhradní tisk české bible a později Mathiolova herbáře. Bibli, jenž po něm byla nazývána "melantřiška", vydal celkem sedmkrát, vždy s četnými dřevority a krásnými předmluvami. Byl vůbec ctitelem českého jazyka a znamenitý gramatik.

   V jeho tiskárně, již později přestěhovali na Nové město, tiskly se pak přečetné knihy a překlady. Vyšlo tam na sta špalíčkových knížek, v nichž žily podivuhodné postavy Bruncvíků, Alexandrů, Meluzin, a rozpustilch Enšpíglů, jež se s napětím četly a poslouchaly za zimních večerů všude na venkově. K těmto knížkám se druží noviny, kalendáře, snáře, planetáře, motlidby, minucí, pronostiky, morní knížky, studnice života, komedie, hádání, artikule, pošetidlné knížky, zrcadla, slabikáře, rozmlouvání, naříkání, rady a procesí to všecko prošlo tiskárnou Melantrichovou.
   Melantrich obdržel od císaře ferninanda erb s přídomkem "z Aventina" podle pahorku, na němž byla zřízena první římská knihovna. Již v roce 1558 stává se pražským konšelem, postupuje v hodnostech a byl by se stal jistě i primátorem, nebýt jeho pozdější podagry. Bylť vedle knihtiskařství a nakladatelství též majitelem několika domů, vinic a hozpodářství, veda veliký a okázalý dům, v němž hostil vynikající muže, básníky, venkovské spolupracovníky a autory.
   Zemřel 19. 11. 1580 v Praze a byl pohřben v kapli Betlémské. Nastupcem jeho se stal Daniel Adam z Veleslavína, manžel dcery Anny, Který již za života tchánova opustil profesuru a vstoupil do jeho tiskárny. Žel, že zemřel velice mlád k veliké škodě umění knihtiskařského i české literatury.
   Nejvědší české a nakladatelské družtvo přijalo jméno českého arciknihtlačitele a vydává stovky cenných knih, z nichž mnohé putují do Melantricova rodiště, aby je umělecký knihař Jenda Rajman opatřil sličnou vazbou.
Na městké radnici je zasazena Melantrichovi pamětní deska a pojmenována po něm ulice.
Překlad z latiny: "Rožd'alovice mi daly první světlo, Praha domov, děti, majetek, statek i hrob. Žil jsem a nelituji toho, že jsem žil, neboť celý můj život byl věnován Bohu, Vlasti a Vědám. Hlavní mou starostí bylo vydávat dobré knížky lidu i školám. Svědčí o tom šestkrát vydaná Svatá bible a onen český a německý herbář. Svědkem mé učenosti je titul bakalář, svědkem mé ctnosti šlechtický přídomek, mé váženosti členství v městské radě. Ty, svatý Kriste králi, pro něhož jsem žil, kterého jsem vyzýval umíraje, dej mi odpočinutí ve svém království."

   Gustav Adolf Lindner - Narodil se v Rožďalovicích 11. 3. 1828, jako syn vrchnostenského sládka. Jeho život byl značně pohnutý. Pobyl dvě léta v theologickém semináři litoměřickém, věnoval se studiu filosofie a práv. Jako středoškolský profesor učil v Rychnově a Jičíně. Roku 1854 byl však pro své pokrokové a vlastenecké smýšlení přeložen až do Celje ve Štýrsku, kde žil ve vyhnanství plných 16 let.

   Tam psal sice německy, ale nikdy nezapřel svého nár. a pokrokového přesvědčení. V 70 letech stal se docela v Celji školním inspektorem, ale již v r. 1871 vrací se do čech, byv ustanoven ředitelem něm. gymnasia v Prachaticích, odkud po roce odchází do Kut. Hory, aby tam řídil učitelský ústav. Za jeho zprávy počalo učiliště vzkvétat a nabylo znamenité pověsti; Lindner na něm zavedl ruční práce a praktická cvičení přírodovědecká. Účastnil se s velikým úspěchem ankety o nové úpravě učitelských ústavů a prací na světvé výstavě ve Vídni. Stal se i okresním šk. inspektorem v kutnohorském školním okrese a r. 1882 byl povolán za prvního profesora pedagogiky na obnovenou čes. universitu. Tu teprve našel, bohužel již jen nakrátko, pravé pole své činnosti a stal se záhy středem pedagogické práce u nás i kulturním vůdcem čes. učitelstva, které k němu lnulo s opravdovou láskou.
   Zakladatel české pedagogiky jako vědy, autor filosofických spisů, středoškolských učebnic psychologie, didaktiky, vydavatel spisů Komenského a klasiků, zakladatel prvního odborného časopisu pro učitele "Paedagogiurn"
   Znal z vlastního poznání všecky kategorie školství od třídy elementární po školy střední a učitelské ústavy a po stránce vědecké ovládal celý obor filosofie i pedagogiky a jejich věd pomocných.
   Z jeho velmi četných spisů snad největšího významu je "Všeobecné vychovatelství" a "Všeobecné vyučovatelství", jenž byly přeloženy do několika jazyků. Jeho všestranná literární činnost přinesla české škola skutečné požehnání.
Zemřel 16. 10. 1887 v Praze, pohřben na vyšehradském hřbitově.

Josef Jiří Böhm - narozen v Rožďalovicích 28. 3. 1807, zemřel 28. 1. 1868 v Praze, astronom, universitní profesor, ředitel pražské hvězdárny, napsal mnoho odborných článků, jenž bývaly překládány do cizích jazyků, dvě knihy v muzeu v Poděbradech

Josef Saska - narozen v Rožďalovicích 16. 11. 1848, řádný profesor mechaniky a theoretické nauky o strojích na české vysoké škole technické v Praze. Je autorem mnoha článků z nauky o teple.

   Jan Rektorys - Rožďalovický měšťan narozen 15. 1. 1817 zemřel 2. 1. 1890 tamtéž, pohřben na místním hřbitově. "Syn krejčího byl veden k stavu učitelskému, ale šel do Prahy, tam chodil do vyšších hlavních škol a posléze do akademie malířské" píše sám o sobě. Od r. 1861 - 1881 byl městským tajemníkem. Založil v r. 1848 obecní kroniku města Rožďalovic. Byl zručný malíř a vyzdobil ji obrázky, jenž mají pro naše město nesmírnou cenu. Tak v nní zvěčnil rožďalovickou gardu z revolučního roku 1848 a zachoval nám obraz starých Rožďalovic.
   Byl to muž neobyčejné bystrosti a prozíravosti. Jeho přičiněním zřídila se u nás již v roce 1865 Občanská záložna, jenž byla a jest dosud podporovatelkou školství v místě i v okolí. Stal se pokladníkem záložny a založil tam "pamětnici", do které nepsal jen suchá čísla, ale i vzácné postřehy a kritiky. Kniha je snůškou krásných ilustrací a portrétů tehdejších činovníků ústavu.
   Svůj dům čp. 54 i s polnosti věnoval J. Rektoris rodnému městu pro ústav chudých. Z vděčnosti je po něm nazvána ulice, v níchž bydlil a přímo sporťansky žil, ulicí Rektorysovou.

Daniel Milčinský - (nar. 24. 11. 1706 v Rožd'alovicích, zemřel 15. 6. 1735 v Praze) člen řádu křižovníků s červenou hvězdou, hudební skladatel a regenschori u sv. Františka

Daniel Alois Milčinský - (nar. 29. 7. 1732 v Rožd'alovicích, zemřel 13. 2. 1804 tamtéž). Působil. v Rožd'alovicích celý život jako kantor a regenschori. Komponista 'chrámových skladeb (originály v Nár. muzeu), Pastorále vydáno tiskem

Václav Thám - (nar. 28. 9. 1723 v Rožd'alovicích, zemřel 20. 3. 1805 v Praze), kuchař u hraběnky Valdštejnové, otec buditelů:
Karla Ignáce Tháma (nar. 4. 11. 1763 v Praze, zemřel 7. 3. 1816 v Praze), doktor svobodných umění, lexikograf, spisovatel, překladatel, autor "Obrany českého jazyka"
Václava Tháma ( nar. 26. 10. 1766 v Praze, zemřel r. 1816 v Haliči ), doktor svobodných umění, básník, dramatik, překladatel, herec (viz Jiráskův "F. L. Věk" )

Florián Milčinský - (nar. 25. 2. 1751 v Rožd'alovicích, zemřel 4. 3. 1835 v Praze), člen řádu křižovníků, farář u sv. Františka, komponista. Daroval rodnému městu Conversationslexikon a obraz Madony bez děťátka, oboje v muzeu v Poděbradech.

Čeněk Vecko - ( nar. 20. 1. 1834 v Roždalovicích, zemřel 14. 6. 1874 na tuberkulosu tamtéž, pohřben na místním hřbitově), učitel hudby, potom vynikající hrdinský tenor v Prozatímním a Stavovském. divadle.

Jan Šourek - ( nar. 28. 5. 1839 v Rožd'alovicích, zemřel 29. 1. 1907 v Příbrami, tam pohřben), herec a správce Zöllnerovy divadelní společnosti.

Alois Göbl - ( nar. 6. 3. ,1841 v Rožd'alovicích, zemřel 27. 8. 1907 na Sychrově, pohřben v Turnově), učitel, tajemník u knížete Rohana, barytonista a komponista, přítel Ant. Dvořáka - pamětní deska na zámku Sychrov.

Jan Štěpán Rektorys - ( nar. 26. 12. 1841 v Rožd'alovicích, zemřel 22. 9. 1916; na odpočinku v Písku), lesmistr a odborný spisovatel, příspěvky v lesnickém časopise.

Václav Rektorys - ( nar: 14. 3. 1847 v Rožd'alovicích, zemřel 23. 12. 1924 v Praze), vrchní soudní rada.
Jeho syn Artuš Rektorys (nar. 20. 1. 1877 v Lovosicích, zemřel 31. 8: 1973 v Praze), ředitel Pražské úvěrní banky, hudební kritik a spisovatel, napsal životopisy Růženy Maturové a Emy Destinnové, založil hudební časopis "Smetana", vydal knihu "Naši operní pěvci".

ThDr. a PhDr. František Kordač - ( nar. 11. 1. 1852 v Seleticích, zemřel 26. 4. 1934 v Praze), pražský arcibiskup, universitní profesor, politik, spisovatel. Penzionován Vatikánem r. 1931 - brožura R. J. Vonky "Sesazený arcibiskup

Hedvika Patrovská - matka Viktora Dyka, provdána za Václava Dyka, ředitele lobkovického panství (nar. 17. 9. 1853 v Rožd'a lovicích, zemřela 20. 3. 1927 v Praze). Syn:
Viktor Dyk, básník, dramatik a politik (nar. v Pšovce u Měl níka 31. 12. 1877, utonul v moři u Lopadu 14. 5. 1931) . R. 1930 napsal báseň "Rožd'alovice", otištěna v Lumíru a zařazena do sbírky "Devátá vlna".

Antonín Havlík - (nar. 14. 10. 1855 v Rožd'alovicích, zemřel 1.8. 1925 v Praze ) , profesor malostranské reáIky, filolog, člen ČAVU, vynikající znalec staré češtiny a literatury, objevitel tzv. "Jerového" pravidla. Články z archeologického bádání na Rožd'alovicku uveřejňoval v Časopise českého muzea

Jan Antonín Vízek - (nar. 16. 8. 1869 v Rožd'alovicích, zemřel 3. 11. 1907 tamtéž), spisovatel, učitel - román "Ze vsi i z města", v rukopise "Živá voda"

Ing. Antonín Vaňourek - (nar. 22. 2. 1866 v Rožd'alovicích, zemřeI 21. 10. 1932 v Praze) , profesor matematiky a deskriptivy na malostranské reálce

Josef Holý - (nar. 9. 2. 1872 v Košíku, zemřel 6. 2. 1928 v Brně), profesor, básník, přítel Viktora Dyka. Báseň "Vašíček Nejlů" líčí život.známého podivína z Rožd'alovic

Václav Lemberk - (nar. 22. 10. 1879 v Košíku, zemřel 21. 8. 1951 v Jičíně, tam pohřben). Učitel (20 let v Rožd'alovicích), ředitel školy v Jičíně, spisovatel, malíř, komponista a sběratel lidových písní. V Rožd'alovicích uspořádal první výstavu svých obrazů a obrazů Václava Špály, národního umělce a svého přítele ze Sobotky

Josef Vinecký - (nar. 20. 2. 1882 v Rožd'alovicích - Zámostí, zemřel' 1. 6. 1949 v Praze, urna uložena v Rožd'alovicích), akademický sochař, pedagog, působil dlouho ve Výmaru a Vratislavi, po nástupu Hitlerově k moci v Bratislavě a Olomouci.

Alois Kříž - ( nar. 13. 3. 1881 v Doubravanech, zemřel 1945 v Terezíně, pohřben na Národním hřbitově, č. hrobu 399), poslanec Nár. shromáždění, spisovatel "Martyrium živého" a jiné povídky.

Jaroslav Kutmon - ( nar. 4. 12. 1889 v Doubravanech, zemřel 17. 10. 1957 v Novém Bydžově ) , akademický malíř, profesor, vydával a ilustroval časopis o výtvarnictví, namaloval velká plátna pro bývalou Záložnu s motivy z Rožd'alovic.

Jan Rajman - (nar. 25. 8. 1882 v Rožd'alovicích, zemřel 27. 3. 1965 tamtéž, zde pohřben), knihař, umělecké vazačství, v jeho dílně časté návštěvy grafiků, malířů, spisovatelů a jiné. VydaI serie barevných fotografií starých Rožd'alovic, pohlednice z Rožd'alovic a okolí od Karla Vika a knihu "Můj dědeček".

Josef Horák - ( nar. 23. 12. 1883 v Rožd'alovicích, zemřel 10. 6. 1968 v Nymburce, pohřben v Rožd'alovicích), učitel, řídící učitel na Vysocku a Jilemnicku, sbormistr "Krkonošských učitelů", sběratel lidových koled, regionální pracovník a spisovatel. Vydány "Krkonošské koledy" a "Vánoční povídání o koledách z Podkrkonoší " V rukopise je vzpomínkový sborník "Rožd'alovice na přelomu století", přispíval do časopisů, např. Polabí, založil a dirigoval zdejší pěvecký sbor. Dal podnět k založení místního muzea; pro které shromáždil četné exponáty.

František Karásek - (nar. 26. 11. 1885 v Rožd'alovicích, zemřel 30. 10. 1977 v Praze). Věnoval po celý život mnoho úsilí, aby získal dokumenty o životě zdejších rodáků .a přátel Rožd'alovic, věnoval místnímu muzeu početné exponáty. Byl ředitelem Zemské banky v Praze, dovolenou trávil vždy ve svém rodišti.

Ladislav Kuncíř - (nar. 14. 9. 1890 v Žitovlicích, zemřel 5. 6. 1974 v Praze), nakladatelství knih, vydal v bibliografické úpravě knihy Miloše Martena, Viktora Dyka, Jaroslava Durycha, Barbey d' AureviIly a j.

Stanislav Vodička - (nar. 15. 3. 1910 v Rožd'alovicích, zemřel 26. 11. 1982 ve Velkém Meziříčí ), vyučenec J. Rajmana v umělecké vazbě knih, spisovatel, autor knih "Tam, kde usínají motýlové" a "Planina ticha".

Rudolf Krisch - ( poněmčené Kříž, spisovatelský pseudonym Rudolf Jeremias Kreutz), nar. 1876 v Rožd'alovicích, zemřel v Grundlsee v Rakousku r. 1949, židovský pacifista; autor protinacistických povídek a divadelních her, satirik, po anšlusu Rakouska zakázáno publikování, od r. 1944 vězněn. žil v Rakousku, celkem vyšly 4 svazky jeho díla.

Theodor Šimáček - (nar. 10. 11. 1859 v Rožd'alovicích, zemřel 11. 04. 1920 v Praze ), Jeden z nejlepších žáků Antonína dvořáka, hudební pedagog (založi hudební školu v Pardubicích a Novém Bydžově)

V Rožd'alovicích působili a žili kratší nebo delší dobu:
Vojtěch. František Levinský - děkan od r. 1718 do své smrti 1768, pohřben v novém kostele, který vysvětil r. 1731. Jeho spis "Hora karmelitánská, země Mariánská"

Karel Sudimír Šnajdr - (nar. 14. 12. 1766 v Hradci Králové, zemřel 17. 5. 1835 ve Smidarech), v Rožd'aovicích městský justiciár (odtud vlastenecké jméno Sudimír), básník konvertita, autor "Básní" a znárodnělých skladeb " "Poustevník"" a "Jan za chrta dán"

Antonín Marek - žák a přítel Jungmannův, v Rožd'alovicích kaplanem, později v Libuni děkanem. (Libuňský jemnostpán). Vědecké díla "Logika", v "Básních" projevuje víru v budoucnost národa. NarodiI se 5. 9. 1785 v Turnově, zemřel 15. 2. 1877 v Praze, pohřben na Vyšehradě.

MUDr. František Jand'ourek - městský lékař, kronikář - 3 knihy kroniky věnoval Jiří Nehyba Archivu musea král. českého v Praze

Josef Lacina - ( pseudonym Kolda " Malínský), ` profesor malostranské reálky, historik a spisovatel. Vyšla obsáhlá "Česká kronika a "Obecná kronika", dále 9 povídek z městského archivu ,ve Slaném. Narodil se 2. 8. 1856 v Malíně, zemřel 21. 6. 1908 v Rožd'alovicích (manželka z Rožd'alovic), zde pohřben

Vilém Peča - učitel (v Rožd'alovicích 1898/99), básník, přítel Fráni Šrámka, básně vyšly v almanachu Moderní revue. Narodil se 7. 12. 1879 v Sobotce, zemřel 7. 10. 1900 v Libichovicích (sebevražda zastřelením)

Antonín Čejka - učitel hudby, virtuos na kontrabas, komponista, dopisoval si s hudebníky, herci. V Praže - Žižkově vedI tzv. " Hudební akademii ". Žil více let v Rožd'alovicích, rodišti své manželky a vyučoval hudbě. Narodil se 31. 10. 1866 v Bakově n. Jiz., zemřel 29. 1. 1936 v Rožd'alovicích, zde pohřben

Antonín Majer - akad. malíř, člen AVU, po mnoho let stálý letní host v Rožd'alovicích. Zde získával náměty pro své obrazy, z nichž některé daroval městu. Bylo mu uděleno čestné občanství Rožd'alovic. Narodil se 1. 2. 1882 v Praze - Žižkově, ,zemřel 6. 12. 1963 v Praze

Joža Zindr - učitel, básník, působil také na Slovensku (přítel Petra; Jilemnického), učil rok v Rožd'alovicích. Posmrtně vyšla sbírka básní ;,Bludaři" s básní "Mlýn na Bučici" a sbírka různých literárních žánrů "Jsme květy této země". Narodil se 30. 1. 1899 v Plhově u Sobotky, zastřeIil se na hrázi Bučického rybníka u Rožd'alovic 11. 7. 1929, pohřben v Mladějově.

Prameny:
Rožďalovice - Sborníček vzpomínek rodáků a přátel Rožďalovic (1947)
Rožďalovice - Sborník vydaný k 650. výročí založení města (1990)

seznam.cz

FACEBOOK